logo

SLS (selektivní laserové spékání)

Vše, co o této technologii 3D tisku potřebujete vědět: kdy vznikla? jaké jsou její výhody a nevýhody?

 

SLS (selektivní laserové spékání)

V angličtině Selective Laser Sintering. Mezi různě velkými výrobními firmami velmi populární technologie 3D tisku a proto i nejrozšířenější z jednotlivých metod.

 

Jak SLS funguje? 

Tisk probíhá tak, že se na podložku nanese materiál v podobě prášku, který je pak v požadovaných bodech spečen pomocí laseru. Poté se tisková podložka posune níže a nanáší se další vrstva. Takto můžete vyrábět 3D výtisky z plastu, kovu či keramiky. Tato technologie je vhodná pro rychlé prototypování a maloobjemovou výrobu.

Tato technologie 3D tisku má oproti například FDM omezené možnosti v použití materiálů. Jde o polymery jako nylon a polystyren, které mohou být obohacené o sklo, uhlíková vlákna nebo hliník. Protože výměna materiálu je velmi náročná - je třeba dokonale vyčistit celou tiskárnu. Zpravidla firmy používají každou takovou 3D tiskárnu jen na jeden materiál.

 

Historie

Začala a byla patentována v v 80. letech 20.století v technologickém inkubátoru Universtity of Texas v Austinu. Šlo o jednu z prvních metod 3D tisku. Startup který vznikl, byl prvním komerčním projektem univerzity nejprve pod názvem Nova Automation a od roku 1989 DTM. Prvotními investory se mohly stát společnosti DuPont a nebo General Motors Corp., ale to nevyšlo. Nakonec investovala společnost Goodrich Corp., velký výrobce dílů pro letecký průmysl.

První komerční 3D tiskárny tohoto druhu byly na trh uvedeny po roce 1992. Jejich prodeje byly velmi nízké, protože toto odvětví bylo tehdy ještě v plenkách. V roce 2001 byla společnost DTM koupena firmou 3D Systems, Inc. - průkopníkem jiné metody 3D tisku (stereolitografie). Tímto krokem společnost 3D Systems Inc. začala kontrolovat největší podíl trhu aditivní výroby a tuto pozici si stále zachovává.

Více se o historii této technologie dočtete zde.

 

Dnešní trendy

Protože jde o velmi zajímavý druh 3D tisku z pohledu výrobních firem, nejen v automobilovém a leteckém průmyslu, mnozí výrobci 3D tiskáren se snaží přinést na trh menší, cenově dostupné 3D tiskárny. První desktop a nebo behch-top tiskárny tohoto druhu se začaly objevovat v roce 2014 od společností Shareboot (Itálie) a Sintratec (Švýcarsko). Velkým očekáváním bylo uvedení tiskárny Lisa od polské společnosti Sinterit - kompaktního řešení s uživatelsky přívětivým ovládáním, které najdete i v naší nabídce. Trh čeká na řešení americké společnosti formlabs, které mělo být uvedeno na jaře roku 2018, ale kvůli technickým problémům bylo posunuto minimálně o rok. Do budoucna se předpokládá příliv dalších hráčů, kteří se zaměřují na cenově dostupnější 3D tiskárny pro menší firmy, např. španělský naturalrobotics a nebo ruský Red Rock. Nepředpokládá se, že se tato technologie přenese do hobby 3D tisku. Bude však určitě přístupnější pro širší spektrum i menších rem, tzv. profesionální a nebo poloprofesionální tisk. Cena tiskáren tohto druhu zatím nespadla pod 5000 Eur a je zapotřebí počítat s nákupem doplňkových zařízení na čištění výtisků, které mohou cenu až zdvojnásobit. 3D tiskárny založené na technologii SLS jsou mezi výrobními firmami nejrozšířenější a nadále se očekává růst jejich prodeje a využití.

Naproti tomuto trendu si široké uplatnění ve firmách našly průmyslové SLS 3D tiskárny od firem jako jsou francouzské Prodways, německá EOS nebo americký veterán 3D Systems. I na toto pole vstupují každou chvíli noví hráči jako např. Advanced Production Tools SA (www.dynamicaltools.com) a jiní.

Přibývají i noví výrobci materiálů a nebo firmy zaměřené na barvení výtisků (Dyemansions).

Jako nejvýhodnější pro většinu firemních zákazníků se zatím jeví využití služby 3D tisku u profesionálního poskytovatele 3D tisku.

 

Výhody

  • Nejsou zapotřebí žádné podpory - výtisk je vždy obklopen zbytkovým nespečeným materiálem

  • Relativně silné a odolné výtisky

  • Dobrá chemická odolnost

  • Bohaté možnosti povrchové úpravy

 

Nevýhody

  • Nákladné čištění stroje a výtisku od jemného prášku

  • Výtisky mají na povrchu póry - toto lze vyřešit následnou povrchovou úpravou

  • Vysoká cena 3D tiskáren

  • Vysoká spotřeba materiálu, který není levný

  • Limitovaná škála použitelných materiálů

  • Při vytváření 3D modelu je třeba brát v úvahu smrštění materiálu, které nemusí být rovnoměrné

 

Používáme cookies